Máme vůbec svobodnou vůli?

5. května 2015 v 8:30 | R.S. + manželka |  Myšlenky R.S.
Krásné ráno,

uzrál čas na sepsání zamyšlení, o které se chci s Vámi podělit. Nějakou chvilku už se mi honí hlavou mylšenka na to, zde vůbec máme svobodnou vůli. Mrkající A teď si třeba někdo řekne: "Cože? Co to plácáš? Jasně, že máme!!!"

Když jsem se takhle zamyslel, prolétla mi hlavou myšlenka. "Máme!". Jenže, když jsem se na tu myšlenku podíval blíže a kouknul na to, odkud vychází, tak jsem najednou zjistil, že vychází z mé mysli, z mého ega. Takže aha moje ego to tvrdí, že máme, ale je to směrodatné? Další myšlenka následující byla, že chci mít svobodnou vůli. Ale když jsem se podíval blíž, zjistil jsem, že to je opět to samé. Ego má prostě potřebu mít pocit, že jedná svobodně, nebo aspoň křičí "haló, tady jsem, já si chci myslet, že máme svobodnou vůli...". No a když jsem šel ještě dál, zjistil jsem, že ať už je to, jak je to, je mi to jedno a že tenhle pocit vlastně nepotřebuju. Vysvětlím Vám, proč to pro mě není důležité Usmívající se

Vycházel jsem z předpokladu, že veškeré myšlenky a hnutí, které nás nutí něco konat, nevychází z našeho vědomí. Když se podíváme na naše myšlenky, tak ty my netvoříme. Tak nějak se samy objevují, poletují hlavou, pak zase někam mizí, nebo nemizí a motají se nám v hlavě, třeba v době, kdy potřebujeme spát, soustředit se a tak, všichni víte, o čem mluvím Nevinný Ostatně, kdybychom je ovládali, tak takové stavy nemohou nikdy nastat Usmívající se Můžeme vypnout naši mysl a zbavit se tak myšlenek, to ano, ale nemůžeme jim tak nějak zakázat, objevovat se znovu, žijí si vlastním životem Smějící se nikdo nevíme, kde myšlenky vznikají, kdyby ano, mohli bychom odpovědět na mou oblíbenou otázku "řekni, jaká bude tvoje další myšlenka"? Kdybychom věděli, jaká bude naše další myšlenka a co bude jejím obsahem, pak bychom museli mít myšlenku na to, co bude naší další myšlenkou, pak bychom museli mít myšlenku na myšlenku, co bude naší další myšlenkou a tak dále a tak dále. Máme tedy svobodnou vůli ohledně myšlení? Myslím, že ne. Mysl je jen pouhým nástrojem, který můžeme využívat při nejrůznějších činnostech, ale většina lidí žije v takovém snu, že si ani nevšimne, že mysl je jejich nástrojem a jsou oni sami nástrojem jejich myslí Nerozhodný
Například Sam Harris ještě dodává, že evidentně nemáme svobodnou vůli v myšlení a navíc nerozhodujeme o tom, co se v našem životě děje. On předpokládá, že vše se děje tak nějak v mezích akcí a reakcí, že každé "rozhodnutí" je jen následkem předchozích situací, které vznikají v návaznosti na další minulé situace. ...Je prokazatelně vědecky dokázáno a změřeno, že naše rozhodnutí nevznikají na naší vědomé úrovni, že pokyny, k tomu, co budeme dělat pochází z podvědomí. Ještě před tím, než se na vědomé úrovni "rozhodujeme", že jdeme například běhat, číst, pracovat, se objevil impuls, který vzešel z našeho podvědomí a který nám dává podnět k těmto činnostem. A opravdu to máme ve svých rukách, když to vychází z našeho podvědomí? Nerozhodný

Takže naše podvědomí nám hází reakce na vzniklé situace na základě toho, jak jsme je prožili v minulosti a například Sam Harris juchá, protože právě prokázal, že nemáme svobodnou vůli Smějící se (respektive juchá jeho mysl, protože on sám se nerohodl pro to, že se bude radovat Smějící se) Můžeme se bavit třeba o emocích. Emoce je vlastně jen reakcí fyzického těla na to, co se odehrává v mysli. Tak, máme my vlastně někde něco, v čem se můžeme svobodně rozhodovat? Když všechno se děje tak nějak samo, viz předchozí řádky... Mrkající

Když jsem to takto prozkoumal, tak jsem si říkal: "však je to jedno", když totiž necháme promlouvat to božství v nás, to božství, které je přímo souvislé s naším podvědomím, pak budeme vždy jednat v souladu se životem, bohem, přírodou, brahmou (každý si dosaďte dle vašeho vyznání....) a nepotřebujeme svobodnou vůli. Nepotřebujeme mít ani pocit, že chceme mít svobodnou vůli, úplně klidně můžeme JENOM BÝT (a ano, toto je pro mě podstatné...) Usmívající se

Jediné, na čem tedy závisí to, abychom jednali v souladu a pak si užívali plnými doušky dostatku, který je všude kolem, abychom byli šťastni, abychom si dovolili vše přijímat a nežili ve strachu, je tedy evidentně čistota našeho podvědomí. Jestliže vše vychází z naše podvědomí, které je spojeno s božstvím, pak je důležité, aby toto podvědomí nebylo zanesené všelijakými programy, aby naše podvědomí nenosilo brýle s různými filtry skrze něž se dívá na svět kolem sebe a na jejichž základě se rozhoduje. A vracíme se k moudrostem starých i nových Toltéků, vracíme se k Hawai a starodávné technice Ho´oponopono, vracíme se indickým Upanišádám, k Buddhismu, ke slovům Ježíše, můžeme se bavit o Silvově metodě, o slevech Eckharta Tolleho, Moojiho, Osha.
Je důležité přijmout plnou odpovědnost za to, co se v našich životech děje, neboť všeho jsme strůjci právě my Usmívající se (a je asi i jedno, jestli budeme nyní tvrdit, že jsme tvůrci našeho okolí a světa my, nebo, že se vše tvoří prostřednictvím nás....) Nebudeme-li se rozhodovat na základě nějaké výuky, teorie, výchovy a odhlédneme-li od dosud naučeného a nezbyde vůbec nic, pak můžeme jednat v souladu s božstvím. Pokud pochopíme, že to kým jsme, nemá nic společného s tím, co si myslí naše mysl, pak teprve budeme tím, kým jsme Mrkající Jak řekl Bashran "Nejsi tím, kým si myslíš, že jsi. Jakmile najdeš pohodlí v tom, že nevíš, kdo jsi, pak teprve jsi tím, kým jsi."

Když jsem se o tom bavil s manželkou, tak její reakce byla taky: "já mám svobodnou vůli." ....po chvilce diskuzí povídá: "ale já chci mít svobodnou vůli" ....zajímavé, pak jsem jí řekl, že jsem měl stejný průběh myšlenek (myslím, že to je dobrý důkaz o tom, že takto vlastně uvažují jen naše ega, v tomto okamžiku možná už i nějaké kolektivní myšlení....)

No, ale nebyla by to moje manželka, aby se mnou souhlasila Smějící sea tak povídá: "ale co třeba Ho´oponopono? Já jsem se přece svobodně rozhodla, že podvědomí budu čistit...To nemluví moje ego, rozhodla jsem já a to by znamenalo konec ega, to by nedovolilo"

Poměrně zásadní myšlenka v naší konverzaci (jo, ty cesty do práce a z práce nám někdy opravdu příjemně utíkají a naše auto už bylo svědkem mnoha myšlenek Smějící se).

Povídám: "Ale rozhodla jsi se pro to opravdu ty, že budeš čistit podvědomí a že se budeš zbavovat starých programů, na jejichž základě jednáš? Nebo už skrze připravené vědomé Já prosvítá božství, které tě navedlo například na techniku
Ho´oponopono? Nejsme to přece my, kdo si vybíráme knihy, ale knihy přicházejí k nám ve správný okamžik a tak jsme se i my dostali například k této technice?"

....hm.....

Tady by mě zajímal Váš názor. Podle mě to je tak, že máme svobodnou vůli. A to v tom hledisku, že se rozhodneme nejednat v souladu s božstvím, s přírodou, s Bohem. Když uvnitř víme, co je v souladu a co je pro nás a pro okolí "to dobré", pak jen stačí nechat se vést, protože o tom je již rozhodnuto a my se můžeme vlastně jen vézt na vlně Nevinný Nebo se můžeme rozhodnout, že s tím nesouhlasíme a víme to lépe a budeme to dělat po svém. Máme svobodnou vůli v tom se rozhodnout nebýt v souladu.

...A nebo to je jen další program, který poslechneme raději než vnitřní vedení ....a nemáme tedy vůbec žádnou svobodnou vůli....? Smějící se A máme vůbec svobodnou vůli v tom rozhodnout se, koho poslechneme? Smějící se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pole lán pole lán | 5. května 2015 v 17:59 | Reagovat

Podle me svobodnou vuli nemame a je tezke, aby to nase ego prijalo.

2 Vlada Skrivanek Vlada Skrivanek | E-mail | 5. května 2015 v 20:19 | Reagovat

tož kdysi jsem došel k podobnému závěru jako Vy. Tj,  tady v životě se můžu pouze rozhodnout zda budu to co přichází přijímat nebo budu klást odpor  = snažit se dělat si to po svém (ale to mi to pak vždy naplácalo :-) ).

Momentálně čtu THOVT od Kerstin Simoné, a tak trošku řeším kdy se dle Thovta (Hermes Trismegistos) vlastně rozhoduji.

Zda nyní v průběhu inkarnace nebo zda jsem se rozhodl před inkarnací?

Tj. v momentě kdy já duše jsem si naplánoval život a nyní pouze odvíjím pás programu své DNA? A proto dělám právě to co dělám a začínám nahlížet na svět i na sebe z nového úhlu.....
Takže nyní v inkarnaci = v životě už jenom zakouším = zažívám to co jsem si coby duše naplánoval?  A svými zážitky, prožitky obohacuji vesmírné vědění=boha jež mně stvořil ať už přímo či skrze jiné bytosti.

           tož taky stále polemizuji :-)
A moc se mi líbí i to Vaše polemizování.   Vláďa

3 Martin Martin | 5. května 2015 v 20:57 | Reagovat

Vláďo, to je přesně to, co mě napadlo po dopsání článku :-) jestli právě MY duše si náhodou svobodně nevolíme před vtělením co a jak budeme dělat abychom získali vybrané zkušenosti :-) Pole láne, ego se jistě bude bránit ať už máme svobodnou vůli nebo ne, pokud ji máme a během života to zjistíme, pak bude mít i důvodů křičet do světa "já to říkal, jsem King" a pokud to během života nezjistíme, stejně bude křičet a maskovat se, aby nás o tom přesvědčilo :-) když od ega odhlédneme, můžeme dojít i k závěru, že vlastně celá tato debata je jen na úrovni myslí a tudíž naprosto zbytečná, už jen proto, že pravdu se za našich životů asi nedozvíme a že se jedná v podstatě jen o zábavu pro tu naši mysl :-D

4 pole lán pole lán | 12. května 2015 v 21:24 | Reagovat

pro me je to nesmirne osvobozujici, at uz se rozhodnu v danou chvili, jak chci, neni to podstatne. POdstatne je, co nasledne citim v nitru, zda je to spokojenost a klid, bez odporu, bez pochyb, bez litosti....jinak pred narozenim do hmoty si vse programujeme z pozice naseho Nadja. Do jake rodiny se narodime, na jake misto, ..., podle toho, co potrebuje naucit, zda trpelivost nebo presta mit litosti, atd...je to genialni, a me se to libi tak, ze me ani nenapada, ze by to mohlo byt jinak :) Jo a slusne od nás (naseho Nadja) je, ze si planujeme jen tolik, na kolik jsme pripraveni, abychom to zvladli.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama