V zajetí mysli

2. března 2015 v 13:01 | R.S. |  Myšlenky R.S.
Dnes bych se s Vámi rád podělil o další z řady myšlenek, které mi probíhají hlavou. Už jen to, že zde píšu, že myšlenky probíhají hlavou je, dle mě, důležitá myšlenka Usmívající se. V těchto dnech, více, než kdykoliv jindy, se stávám pozorovatelem toku mých myšlenek a všímám si toho, jak se jedná o samostatnou jednotku, samostatnou entitu, nezávislou na mne. Více si uvědomuji, že myšlenky, tedy mysl, je jen a jen pouhým nástrojem. Je skvělým nástrojem, který mi umožňuje třeba právě teď a tady psát tento článek. Jenže.....
Všímám-li si na sobě toku myšlenek, pak nemohu nevidět, jak myšlenky proudí i uvnitř dalších lidí okolo. Je to naprosto zřejmé, všichni stále na něco myslí. A to je právě onen problém, chceme-li to problémem nazývat. Totiž to, že myslíme a nevíme, že myslíme. A co hůř, jednáme na základě těchto myšlenek, které si žijí tak nějak vlastním životem.

Krátký kvíz objevující se v mnohé literatuře. Nepodvádějte. Začínáme:

Řekněte, jaká bude vaše další myšlenka.

...........

...........


....jistě, nevíte, kdybyste totiž věděli, znamenalo by to, že musíte mít i myšlenku na to co bude vaše další myšlenka (takhle nějak to řekl na jedné přednášce Sam Harris Usmívající se ). Zato se vám dostalo klidu a očekávání a byli jste přítomni a bdělí, což je vlastně žádoucí stav, to je vlastně to ono osvícení. Škoda, že to trvalo tak krátce a už se vám zase honí hlavou další mylšneky, že? No konec kvízu, pojďme dál Usmívající se

....Nejsme přítomni a jsme zcela v zajetí naší mysli, s touto se ztotožňujeme a naše Ego vítězí. Myslíme si pak, že jsme účetní, že jsme zpěvačkou, kuchařkou, křesťanem, Čechem, otcem a tak dále a vůbec si neuvědomuje, že toto jsou jen role. Když se podíváme do učebnic psychologie, pak zde najdeme vyjmenované role, které hrajeme, ale ptám se, najdeme také to, kdo tedy jsme, když odhlédneme od těchto rolí? Kdo jsem já, když dám stranou roli Čecha, streetworkera, manžela, syna, hudebníka, Martina? Co zbyde? Položili jste si tuto otázku?

Uměli byste odpovědět na otázku "Kdo jsi?" (kvíz číslo dva... dnes je to plné interaktivních kvízů Smějící se)

Od narození, kdy jsme čisté božství a nehrajeme role se postupem času začneme učit. Toť přirozená věc, zdá se. Ale co se učíme? V okamžiku, kdy začneme používat slovo "já", naučíme se i slovo "moje". A tady vše začíná. Je to přece "moje" věc a začínáme se s určitými předměty ztotožňovat. Neboť jsou "naše" a tím pádem přece tvoří "naši" součást. Neseme si to dál a dál a nabalujeme materiální věci, o kterých věříme, že jsou naší součástí a nabalujeme myšlenkové koncepty, o kterých si myslíme a dokonce tvrdíme, že jsou naší součástí.

Nedávno jsem měl krásný prožitek a vhled při "práci" v alfa hladině (mozková činnost například při probuzení, usínání, lehce dosažitelná i v bdělém stavu a vhodná ke spojení s duší, vyšším já atd.) . Šel jsem od čistého toku myšlenek bez jakékoliv role. Jinak řečeno, pozoroval jsem šíři myšlenek bez zatížení toho, kým momentálně "jsem". Co jsem zjistil, bylo opravdu překvapující a to hlavně v tom smyslu prožitkovém. Čím více jsem přidával role, tím se mé vědomí a myšlenkové proudy smršťovaly. Jako kdyby kolem myšlenek byla z každé strany neviditelná stěna, a tyto stěny se k sobě stále přibližovaly tím, jak jsem přidával role. Vyšlo mi z toho, čistě prožitkovou formou, že čím více rolí hrajeme tím méně myšlenkového prostoru máme. najednou, když jsem Čechem a streetworkerem a Martinem, jsem byl svázán a uvězněn v určitém bloku, který mi znemožňoval se na věc podívat také z jiných stran a úhlů. Takhle, když to člověk napíše, je to zřejmé, že jako například křesťan "nemůžete" pohlížet na stejnou věc, jako když jste budhista, ateista a já nevím čím ještě... Usmívající se A teď budu citovat Jardu Duška, který o tomto mluví v páté dohodě a je to ta věta, se kterou se každý potkáváme a zní nějak tkhale "Teď s tebou, jako katolík, nemůžu souhlasit...." A když mu odpovíte, tak to změň, budou se hájit, že to přece jen tak změnit nelze, protože jsou katolíkem..

A já říkám, změňte to, nebuďte nikým, budete vším Usmívající se

Když si to opravdu prožijete, dostanete krásný důkaz o tom, jak je fajn "nebýt nikým". Jen být přítomen teď a tady a pozorovat, být účasten v přítomnosti a přijímat to, co je Usmívající se Ostatně o tom všechna "moderní" učení jsou, vzdát se myšlenek a být přítomnými, rozloučit se s egem. O tom mluvil Buddha, Ježíš, Osho, o tom mluví Eckhart Tolle, Mooji a další a další Usmívající se
A najednou zjistíte, že na otázku "kdo jsi?" odpovíte "nevím". najednou zjistíte, že vlastně neexistujete a to je to, oč tu běží. Smějící se

Mrkněte na video z Moojiho satsangu, je tam pán, který zjistil, že neexistuje, pobavte se se mnou Smějící se

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama